Další fotografie

Do tohoto příspěvku budu postupně přidávat odkazy na alba, které mi budou zaslány.

http://hanickah.rajce.idnes.cz/Francie%2C_Spanelsko_-_JMJ_Madrid_2011/
http://stastnablecha.rajce.idnes.cz/WYD_Madrid_2011_-_Frantiskanska_cesta_14.-_23.8.2011/

PS: Pokud někdo postrádá červený švýcarský kapesní nožík, ať napíše Hance Homolové.

Pondělí 22.8.

Paříž – odjezd směr domů

Dnešek si mohl každý užít, jak chtěl. Někteří si vyšlapali na vyhlídku z Eiffelovky, jiní podél vody došli do centra a obdivovali jeho krásu. Další vyrazili do místních kostelů, restaurací, parků... opravdu jsme si každý užili den podle svého gusta :-).

Společně jsme pak slavili svoji poslední mši svatou na této pouti v arménském kostele, udělali jsme společnou fotku a už zase sedíme v autobuse a míříme k domovu.

Protože už nám dochází baterka, fotky a další příspěvky přidáme po návratu domů.

Neděle 21.8.2011

mše svatá na letišti – přesun k autobusům – koupání v St.Sebastian – noční přejezd do Paříže

K ránu nás probudilo pár kapek deště, ale sluníčko to pak rozjelo a spálilo nejedno nepřipravené rameno. Mše svatá se svatým Otcem začala v 9:30 a největším zklamáním (dovolím si napsat, že snad pro každého) byla holá informace o tom, že během mše nebude svaté přijímání. V noci totiž spadly stany, kde byla eucharistie připravena...

Naše skupina se ještě před požehnáním sbalila a hned na konci mše jsme, vedeni jedinečnou korouhví, vyrazili k východu z letiště na místo, kde nás čekaly autobusy. Přesun se nám povedl daleko rychleji než jsme doufali. Ve 12 hodin jsme vyšli z letiště a ve 14:15 už jsme seděli v autobusech. Máme rádi naše autobusy :-))) a řidiče jsme odměnili velkým potleskem, že nás nenechali upéct na sluníčku.

Celé odpoledne jsme pak jeli směr Francie, s krátkou, ale naprosto báječnou zastávkou na koupání. A nešlo o sprchu, ale o samotné MOŘE v St. Sebastian. Po čtyřech dnech koupání se ve vlastním potu, byla tato zastávka opravdu luxusní.

Po hodině jsme všichni spokojeně naskákali do autobusu a celou noc jsme pokračovali směr Paříž, kam se právě teď blížíme... Po mé levé ruce za oknem ční známá věž :-).

Sobota 20.8.2011

České národní centrum – mše svatá – přesun na letiště

Dnes jsme vstávali časně ráno, abychom už v 8 hodin mohli vyrazit směr naše národní centrum, kde byla sloužena mše svatá pro všechny účastníky z celé ČR. Hlavním celebrantem byl otec biskup Jan Graubner.

Na tuto mši z naší skupiny vyrazilo 26 lidí a v tomto počtu jsme pěšky doputovali až na samotné letiště. Cesta byla cca 10 km dlouhá, moc jsme si ji užili :-).

Zbytek naší františkánské skupiny se dopravil metrem k letišti, jak nejblíže to šlo, na louce si odsloužili mši svatou a pak jsem se všichni shledali v sektoru na letišti.

Jistě všichni očekáváte naše zážitky a dojmy právě z letiště, ale přiznám se, že i já sama jsem z celého toho zážitku natolik rozpolcená, že si nedovolím psát sem podrobně svoje postřehy, názory... a nechám na každém účastníku, aby vám své zážitky povyprávěl osobně.

Snad jen v bodech holá fakta:

• nepustili nás do sektoru, který nám byl po přihlášení přidělen;
• poslali nás do sektoru náhradního, kde nás však také nepřijali;
• nakonec jsme zakotvili na kousku louky s dalšími poutníky, kteří do svého sektoru taktéž nebyli puštěni;
• nebyl zajištěn dostatek pitné vody pro poutníky;
• počet toalet rozhodně neodpovídal počtu poutníků;
• praskalo vodovodní potrubí, tzn. nebyla voda na mytí rukou;
• v noci ze soboty na neděli vyváželi toalety a auta přejela vodovodní trubky, takže u toalet byla potopa;
• v určitou hodinu prostot letiště uzavřeli a další poutníky už nechtěli pustit. Ti zůstali za plotem bez jídla, zásoby vody a toalet, byť měli na kartičkách přidělené sektory;
• Vrcholem všeho byla nedělní mše bez svatého přijímání...

Ale přes to všechno nám spolu bylo dobře, atmosféra byla velmi živá, kdo viděl záznam v TV NOE, tak ví, že jsme zmokli :-). A to se říká, že v Madridu prší pouze 3x do roka :-))).

Pátek 19. 8. 2011

Noční přejezd kemp San Anton – půlnoční vycházka ve městě Zarragorza – a konečně Madrid – České národní centrum

Dnes bych ráda do obohacení našeho blogu zapojila všechny ty, kteří měli chuť se zamyslet nad otázkou: „Proč do Madridu jedu? Co tam hledám? Co tam chci zažít? Na co se těším?...“

Odpovědi účastníků jsou autentické, přepsány bez jakéhokoli zásahu redaktora a neprošly jazykovou úpravou ;-). Zároveň se účastníkům omlouvám za případné chyby z důvodu nečitelnosti a děkuji za jejich „papírky“ :-).

• „Abych se setkal se svatým Otcem, poznal nové lidi a prožil duchovní blízkost s Bohem spolu s dalšími lidmi.“ Zdenda
• „Abych poznala nové, viděla krásné, zažila neopakující se a našla, co nemám a hledám.“ Maruška
• „Na setkání jedu, protože jsem byla na setkání v Kolíně a žasla jsem nad atmosférou, kde 1,5 milionu lidí oslavovalo Boha a připadala jsem si jako členka Boží armády. Tento pocit jsem chtěla zažít znova. :-)“
• „Očekávám silný duchovní zážitek a zvláštní atmosféru. Za ně jsem schopna obětovat účast v tlačenicích a případné nevolnosti z vedra a dlouhého stání.“
• „Jedu si pro povzbuzení.“ Eva
• „Kvůli poznání nových míst, lidí a hlavně se těším na to, až uvidím davy mladých křesťanů z celého světa.“ Magda
• „Očekávám od pouti v Madridu bližší spojení nás křesťanů s hlavou církve – papežem. Je od něho hezké, že se snaží mládeži věnovat více času. Mohl by to dělat častěji.“
• „Benedikta, homilie a rozeslání.“ Verbst
• „Nechala jsem se na tuto pouť pozvat, protože chci aspoň trochu sílu celosvětové církve a zároveň se v něčem uskromnit, vzdát a dát to všechno Kristu. A věřím, že každý takový krok má smysl... P.S. A v neposlední řadě jsem Kristýna.“
• „Chtěla jsem poznat jiné kraje, kulturu a na chvíli vypadnout ze stereotypu.“
• „Společná modlitba několika stovek tisíc mladých lidí.“
• „Chtěla jsem se podívat do Španělska. Chtěla jsem zažít světové setkání mládeže. Chtěla jsem poznat více mladých křesťanů.“ Klára
• „Těším se na tu atmosféru, která bude určitě skvělá. Těším se, že poznám nové krásné město.“
• „Setkání církve jako velkého společenství všech národů. Těším se na zažití její universality. :-) Proč jedu? Sloužit, setkat se s druhými a především setkat se svatým Otcem.“
• „Chtěla jsem zažít atmosféru tohoto setkání a mít čas se zamyslet na nic nedůležitého nemyslet.“ Monča D.
• „Protože mě rodiče přihlásili. Jsem za to však velmi ráda.“ Kačka
• „Protože bylo jedno volné místo.“
• „Protože jsem chtěl zažít setkání mládeže se svatým Otcem a na letenku do Austrálie nemám.“ Honza
• „Sdílet s národy stejnou víru, cestovat, poznávat nové kamarády, tvořit přátelství s lidmi a především prohlubovat s Hospodinem. A taky trochu upevnit kořeny svého života.“ Helča z Dobříše
• „Těším se na setkání se svatým Otcem a naše společenství, ráda spolupracuju s bratry františkány.“ Maxmiliána

• „Těším se na společenství s mladými z celého světa, na tu radost a nadšení a neopakovatelnou atmosféru setkání, které mi budou inspirací do mých dalších dnů. :-).“ Jana
• „Jedu do Madridu, abych se s mládeží setkala s papežem a s františkány, protože se mi líbí jejich spiritualita a program se zastavením v Lurdech, Pyrenejích, Sept – Fons.“ Jana R.
• „Jedu načerpat (občerstvit) svou duši, pomodlit se za sebe a za svou rodinu. A nejvíce jsem se těšila do Lurd navštívit Pannu Marii a poprosit ji o milosti.“ Jana B.
• „Proč jedu do Madridu? Chci načerpat mnoho duchovních sil. Poznám nové přátele a zažiju mnoho super akčních situací... Proč tu jsem? Protože mne tu Bůh chce, tento školní rok byl náročný, s Boží pomocí jsem jej zvládla :-). Jsem ráda, že tu mohu být a poznávat nové kraje a lidi. Jsem ráda, že tu mohu cítit Boží blízkost, že je mi posilou, ochráncem a nejlepším kamarádem. Děkuji Bohu za příležitosti, které mi dává a za jeho lásku :-).“
• „Proč jedu? Na cestu jako takovou, těšila jsem se do Pyrenejí... Do Madridu... Pro naplnění... Těším se na lidi... Na zvládání situací... Na sílu v jednotě a mnohosti... Na pokoj v chaosu... Na „kouzlo“, které vydrží, s Boží pomocí, aspoň dlouho, když ne stále... :-).“ Lenka
• „Načerpat do dalších dní.“ Pavel
• „Výzva, využitá příležitost, pouť za Pánem, otcem Benediktem, za těmi tisíci podobně smýšlejících, atmosféra jednoty v rozmanitosti, načerpat a zadarmo dostat, abych zadarmo mohla dávat dál.“ Anežka
• „Do Madridu jedu, abych načerpal tu úžasnou atmosféru, kdy statisíce mladých lidí z celého světa bude rozjímat se svatým Otcem.“ Jiří
• „Znovu nastartovat, sloužit, fyzicky se zrušit v Pyrenejích a prosit za rozpoznání životního povolání.“ Tereza
• „Do Madridu jsem jet nechtěla, ale program františkánů mě zaujal :-).“ Katka
• „Chtěl být na setkání se svatým Otcem a setkat se dalšími křesťany.“ Marek
• „Protože jsem cítila, že je to dobré. Chtěla jsem zažít světové setkání mládeže.“ Jana
• „Těším se, že uvidím spoustu věřících lidí ze všech zemí světa a taky na Madrid samotný.“
• „Do Mardidu se těším hlavně na ty mladé lidi, vidět, že ve víře nejsme sami, že je nás tolik je povzbuzující. A pak na atmosféru samotného setkání.“
• „Na pouť do Madridu, abych tam odevzdala pár věcí a lidí, kteří mně leží na srdci, abych poznala nové místo, setkala se s mladými lidmi a s papežem a hlavně naším Tátou, kterému na nás moc záleží a věřím, že má velkou radost pro každého z nás.“
• „Protože mám ráda masový akce. Protože se tam těším už dlouho. Protože chci být na mši s miliony dalších mladých lidí. Protože se na WYD (zkratka pro celosvětové dny mládeže, pozn. Redakce) určitě už nikdy nedostanu. Protože si z tohohle krásnýho zájezdu odvážím každou chvíli spousta krásných zážitků a byla by škoda nemít další. Protože potřebuji vědět, že věřící nejsou jen lidé nad 60 let a není jich málo. Protože tam jede spousta mladých přátel se kterýma se snad potkám. Protože je to krásný město. Protože mám možnost najít a poznat nové lidi z různých koutů světa.“ Kristýna

Každou chvíli vám tyto řádky nahrajeme na blog a vydáme se vstříc ulicím Madridu. Čeká nás volný odpolední program, máme možnost navštívit různé programy, kousek od českého centra se nachází park, kde se dnes zpovídá ve všech světových jazycích a nekonečně mnoho dalšího programu.

Dnešní den pak vyvrcholí společnou křížovou cestou se svatým Otcem ulicemi Madridu.

Zítra nás čeká společný přesun na letiště a odtud vám přineseme další nové zprávy :-).

Čtvrtek 18. 8. 2011

Dnes jsme se probudili do deštivého rána, ale odpočinutí a plní nových sil. Po snídani jsme vycházkových krokem zamířili do města Torla, kde jsme slavili mši svatou v kostele Nejsvětějšího Salvátora, kostele z 15. století. V kempu potom oběd, balení, rozdávání zásob jídla a odjezd...

Celý dnešní den je naplněn různými událostmi, rozhodnutími, která se měnily z hodinu na hodinu, rychlého balení a podobných okamžiků. Nicméně nic z toho ani v nejmenším nenarušuje příjemnou atmosféru celé pouti a vše necháváme plně v Božích rukou...

Středa 17. 8. 2011

Na dnešek bylo potřeba se pořádně vyspat, protože nás čekal výlet do Pyrenejí. Br. Bony pro nás připravil varianty výšlapu:

• ultra light

• light

• hard core

K překvapení všech měla nejvíce zájemců trasa „hard core" - celkem 58 nadšených turistů.

Před zahájením výšlapu bylo potřeba se posilnit na duchu i na těle, proto jsme pod širým nebem slavili mši svatou a bezprostředně po ní jsme naplnili žaludky a batohy.

Z kempu jsme se kyvadlovou dopravou přesunuli do Národního parku a odtud už každá skupina vyrazila svým směrem.

Skupina „hard core" musela pro svůj počet zavést speciální sčítací systém, takže každému bylo přiděleno číslo a na určitých místech jsme se spočítali, zda jsme všichni.

58 odhodlaných pokořit převýšení 700 m se počalo šplhat do opravdu strmého kopce plného serpentin.

Pro vaši představu - výchozí bod byl 1 300 m v Pradera de Ordesa a vrchol byl vyhlídkový balkon Mirador de Calzilarruego – 2 000 m.

A právě tady se náš sčítací systém ukázal jako velmi důmyslný. Zrovna, když jsme se počítali a nastalo nepříjemné ticho po čísle 28, procházeli kolem dva češi, kteří to ticho přerušili :-). Jak to dopadlo s těma dvěma, kteří nám ale skutečně chyběli, se dočtete níže.

Trasa byla opravdu HARD CORE. První 2-3 km byly opravdu jen strmé stoupání vzhůru, ale ten výhled, který nás pak na vyhlídce čekal... však posuďte sami podle fotografií.

Dál už cesta vedla po hřebeni Faja de Pelay s naprosto nepopsatelnými výhledy do údolí, na skaliska, vodopády, do nebe... Ani vám tu nádheru nedokážu předat, snad fotky napoví více.

V údolí se otužilí jedinci osprchovali pod vodopádem, jiní smočili nohy, jiní odpočívali a kochali se.

Myslím, že během toho stoupání si někteří z nás sáhli na dno svých fyzických sil a modlili se, aby ten kopec vyšli. Ale ta odměna za všechen pot, bolest nohou, spálená ramena, hlad, žízeň, přemáhání... rozhodně stála :-).

Z doslechu vím, že skupina „light" šla krásným údolím kolem vodopádů, kde se cestou modlili růženec a rozjímali.

Skupinka „ultra light" byla opravdu relaxační a regenerovali síly pro nadcházející dny.

Každý si ten den opravdu užil tak, jak potřeboval on a jeho tělo :-).

Skupina hard core se do kempu vrátila v plném počtu jako poslední, zato i s chybějícími členy 29 a 30 i když to tak původně nevypadalo. Nakonec nás oba dohnali protisměru u vodopádů, což byla zhruba polovina cesty. Klobouk dolů, protože celou trasu stihli ve stejném čase a nezatměli.

V kempu nás opět čekala úžasná teplá večeře, sprcha a zasloužený spánek v oblíbené poloze „ležmo".