Po nočním cestování se opět všichni společně potkáváme – tentokrát už ale ve Francii.
Pro ty, kteří už spořádali domácí zásoby, je připravena snídaně ve formě chleba, šunky a sýru. Asi třicetičlenná skupinka se opodál netradičním způsobem modlí breviář (viz fotogalerie).
Pak ale rychle nasedáme do autobusů a vyrážíme k našemu dnešnímu cíli – opatství Sept – Fons.
Kupodivu jsme tu včas a protože bratři ještě slaví mši sv., máme možnost projít se po okolí a přístupných prostorách opatství. Pak se přidáváme k jejich modlitbě Sexty a následuje pozvání na oběd. Br. Bonaventura avizoval, že k obědu bude polévka. Jaké však bylo naše překvapení, když jsem vstoupili do místnosti, kde se stoly prohýbaly pod množstvím nejrůznějších dobrot, čerstvého pečiva, domácího štrůdlu, kávy, vína... na co si člověk jen mohl vzpomenout.
Posilnění a spokojení jsme v přednáškovém sále shlédli film o životě Trapistů, který svým výkladem doplnil jáhen Antonín.
A jak místní bratři žijí? V komunitě je okolo osmdesáti bratří, vlastními silami obhospodařují 80 ha půdy v areálu opatství a dalších cca 100 ha v jeho bezprostředním okolí, denně se scházejí ke společné modlitbě okolo 3:30 ráno. Během dne spolu mluví jen při práci, kdy se potřebuji domluvit na postupu či si rozdělit jednotlivé úkoly nebo při rozhovorech – duchovní učitel a jeho žák.
Ze Sept – Fons jsme směřovali do vesničky Brive-la-Gaillarde , kde nás čekalo příjemné ubytování na matracích (pro děvčata), ve stanech (pro kluky) a pro některé tvrdá zem.
Den jsem společně zakončili mší svatou v místním kostelíku, který je zasvěcen sv. Antonínovi, večeří a nešporami.
